Jak si vede hra Painkiller: Hell and Damnation v porovnání s podobnými hrami?
Painkiller: Hell and Damnation byla poražena 6x a je horší než větsina porovnávaných her. Naše doporučení - zkuste raději jinou hru.
I přes několik slabších částí, poměrné krátkosti, průměrného multiplayeru, který nikdo v současnosti nehraje, a strašáku v podobě frameratu je Painkiller: Hell and Damnation dobře hratelnou old-school střílečkou, která by neměla chybět ve sbírce žádného hráče, který má podobné hry rád. Pokud jste navíc hráli originál, rádi si nyní u hraní Hell and Damnation na něj zavzpomínáte, navíc v modernějším...
Painkiller: Hell and Damnation není špatná hra, má zběsilé tempo, zajímavou atmosféru a hratelnost, která se dnes už nenosí. Jenže kampaň vydrží pět hodin a multiplayer, zejména kooperativní, stojí za prd. Pár nových zbraní, monster a zbytek recyklovaný z předešlých dílů neospravedlní startovní cenovku 500 Kč. Až bude stát polovinu, své zákazníky si najde.
Tvůrci si příliš hlavu nelámali s tím, co hráčům nadělit a na hře je to vidět. Předělali sice grafiku do HD (Hell & Damnation), ale tím pozitiva končí a následuje nefunkční multiplayer, zkopírovaná designová zastaralost originálu a celková nezábavnost doprovázena řadou drobných lapsů.
Ak je niekto fanúšikom Painkillera, prípadne akčných FPS, tak táto hra stojí za vyskúšanie. Keď sa vývojári odhodlajú k pokračovaniu, tak bude minimálne v kvalite tohto dielu.
Kdyby byl Painkiller: Hell and Damnation jen překopáním kompletní staré hry do nového enginu, byl by dokonalý. Takto zbylo nemastné neslané něco, co většinu staromilců nepotěší a novým hráčům nevydrží moc dlouho. Vše pak završuje finální boss, který dělá původním monstrům spíše ostudu, než aby byl výzvou.
Je to pořád to samé… Totiž: Je to pořád to samé! Painkiller neztratil nic ze svého dávného kouzla a mladší generace tak mají příležitost se s ním seznámit, zatímco starší budou vzpomínat na propařené večery. O ničem jiném to ale není. Vlastně asi ani nemá být.
Hell and Damnation je jen další typicky účelový remake. Místo toho, aby autoři přemýšleli, jak originální látku obšít zlatým lemem, starají se pouze o to, aby hra stihla vyjít v příhodném vánočním období.
Hell and Damnation je jen další typicky účelový remake. Místo toho, aby autoři přemýšleli, jak originální látku obšít zlatým lemem, starají se pouze o to, aby hra stihla vyjít v příhodném vánočním období.
Painkiller: Hell & Damnation je síce stále veľmi dobre hrateľnou hrou, no možno je miernym sklamaním pre tých, ktorí od nej čakali presný prepis pôvodnej verzie aj s datadiskom. Namiesto toho ponúka úplný reštart, ktorým sa séria chce znova uviesť novým hráčom a otvoriť si dvere pre ďalšie časti a to aj na konzolovom trhu. Určite sa ani nejedná o najvyladenejšiu PC hru, v nastaveniach chýbajú mnohé...
Není toho moc, co by se dalo popsat, Painkiller se dá popsat jedním slovem – řežba. Z původního předchůdce si toho bere hodně, přidává ovšem málo. I přesto u něj však díky odreagování dokážete vydržet a rádi se k němu budete vracet. Jelikož je to však nová hra, musí se jeho malý přínos promítnout na konečném hodnocení.
